Šalvěj lékařská

Už starověcí šamani s nimi vyvolávali duchy svých předků, středověké čarodějnice je přidávali do svých tajemných lektvarů a vykuřovadel a staří Římané využívali jejich léčivé a kořenící síly v lékařství. Šalvěj, ať už lékařská, nebo známější divotvorná, patří do čeledi rostlin hluchavkovitých. Rozhodně však nejsou samy – na světě roste asi 900 druhů této rostliny. Latinsky se nazývá Salvia Officinalis, lidově třeba i sylva; své jméno dostaly od latinského salvare – spasit, vyléčit. Naše šalvěj lékařská je asi nejznámější pod lidovou přezdívkou „babské ucho“ nebo třeba „smrtky“. Šalvěje pochází hlavně z oblasti Středozemí a celkově jižní Eurasie, ale bez problémů žijí i v našich podmínkách – pěstují se na zahrádkách, někdy dokonce i planí. Šalvěje milují teplo a sucho, nejlépe se jim daří na slunných stráních a skalách. Volně žijí hlavně šalvěje luční, ale často i lékařské. Nejznámější šalvěj, šalvěj divotvorná, je u nás pro své psychotropní účinky označována jako droga, není ovšem zakázána


Šalvěj lékařská je bylina, aromatický polokeř. Má přímou lodyhu. Ta je nevětvená, ale olistěná. Šalvěj obecně je spíše dřevina – se stonky, které se větví už od země. Dřevnaté jsou ovšem pouze právě ty stonky; horní část je bylinná. Spodní dřevnatá část přezimuje, proto je šalvěj rostlinou vytrvalou. Bývá vysoká až 70 cm, ty menší mohou dorůstat ale i pouhých 20 cm. Šalvěj lékařská má vstřícné řapíkaté listy. Mají velmi podlouhlý, někdy až eliptický tvar – jsou dlouhé 2-8 cm a široké od 1 do 4 cm. Jsou vroubkaté. Stojí na lodyze proti sobě a mívají stříbřitý povlak. Na spodní straně listů občas bývají postranní ouška, zespoda jsou listy šedé a plstnaté. Na líci jsou většinou lysé. Šalvěje mají tlusté a silné listy s velmi hustou síťovou nervaturou. Listy někdy přezimují. Šalvěje kvetou v červnu a červenci. Rozhodně je poznáme podle růžovofialové barvy a specifické vůně. Mají květenství – lichopřesleny o 4 až 8 květech. Květy se barví do světle fialové a mají dvoupyskou korunu a v ústí chlupatou korunní trubku. Horní pysk mají vyklenutý, spodní má tři laloky. Plodem šalvěje je tvrdka, která ale u ní ale není důležitá. Sbírá se list a nať.